Pomáháme těm, kteří to potřebují
Autor: Mgr. Lucie Kubálková, zveřejněno: 16.12.2012
V době předvánoční jsme často oslovováni s žádostí o příspěvěk na různé projekty, které by měly zlepšit každodenní realitu těm, kteří mnoho štěstí v životě nemají. Žáci naší školy si v rámci hodin managementu vymysleli vlastní projekt. V rámci něho uspořádali sbírku potravin a finančních prostředků pro obyvatele jaroměřské stanice pro ohrožené druhy zvířat.
V uplynulých dvou týdnech děvčata a chlapci vždy před začátkem vyučování vybírali v přízemí naší školy potraviny pro zvířata. Papírové pytle se postupně plnily konzervami, sušeným pečivem, zeleninou, granulemi, piškoty a nádobami s namíchanou směsí obilovin. To vše mělo pomoci v péči o zraněné živočichy, kteří jsou momentálními obyvateli stanice.
Další žáci vybírali finanční prostředky do označené kasičky. Akci podpořila i kantýna, kde byla po několik dnů ke každému nákupu účtována přirážka ve výši 1Kč. Nakonec se podařilo nashromáždit více než patnáctset korun.
V pátek 14. prosince 2012 pak na naší škole probíhal pro tuto dobu tradiční program - předvánoční dílny. Skupina dětí se však nezapojila do tvorby vánočních dekorací či pečení. Po velké přestávce se chlapci ze šestých a sedmých tříd sešli na dvoře školy a začali nakládat hmotné dary nashromážděné za poslední dva týdny. A že toho nebylo málo. Dětem se podařilo zaplnit celých šest pytlů. A tak jsme se zasněženým parkem vydali na cestu. Chvílemi jsme zřejmě museli připomínat karavanu, jen to panorama Sahary nám chybělo:-) Za mrazivého počasí jsme občas někde uklouzli, museli jsme napnout opravdu všechny síly, abychom kárku vytlačili do kopce v Růžovce, dokonce jsme cestou i kolečka dofukovali. Nakonec jsme ale dosáhli cíle. Ve stanici se nám dostalo velmi milého přijetí. Oficiálně jsme předali potraviny i finanční dar. Za odměnu nás potom zaměstnanci provedli venkovní částí stanice a představili nám zblízka alespoň několik zvířat, která měla to štěstí, že se v nouzi dostala do dobrých rukou.
Pro nás všechny z celé akce plyne velké ponaučení. Věřím, že jsme si uvědomili, že pomoci tam, kde je to třeba, nemusí být až tak složité. Navíc jsme všichni odcházeli s pocitem, že se dobrá práce podařila a že dobrý skutek člověka odmění hřejivým pocitem u srdíčka.