Jak 8.B spala v čase předvánočním ve škole
Autor: Administrator, zveřejněno: 4.1.2009
Již od loňska nám paní učitelka třídní slíbila, že nám umožní spát ve škole, a tak nás čekala noc plná dobrodružství.
Sešli jsme se ve čtvrtek kolem sedmé před školou a čekali na třídní, která stále ještě nedorazila. Byli jsme strašně natěšení a ani hustý déšť nám nemohl zkazit náladu. Před vchodem se hromadily batohy a krosny naplněné nejrůznějším jídlem, oblečením a samozřejmě dárky. Třídní konečně dorazila, odemkla nám školu a hurá do tmavých zákoutí školní budovy. Najednou se nám ve škole líbilo: nikde žádný dozor, který nás o přestávkách hlídá, žádné zvonění, jež normálně ukončuje přestávky, a hlavně žádné učení. Prostě škola patřila jen nám.
Nejprve jsme si museli uzpůsobit třídu, aby se v ní dalo spát, což se nedalo udělat jinak než vystěhováním lavic. Každý si začal připravovat svoje místo na spaní. Podlahu zaplnily matrace, lehátka a později i žíněnky z tělocvičny. Rozbalovaly se spacáky, vytahovalo se jídlo od maminek a především panovala dobrá nálada. Protože s námi spala i paní učitelka Vimerová, která nás vůbec neučí, bylo zapotřebí se jí nějakým způsobem představit. Řekli jsme tedy svoje jméno a něco o sobě, což vyvolávalo úsměvy všech ostatních. Následoval běh do tělocvičny pro žíněnky, na kterých se dá sjíždět po schodech. Pak se třída rozdělila na menší skupinky. Holky se u sborovny vlnily v rytmu nejnovějších hitů, kluci hráli před aulou fotbálek, někteří se schovávali po škole. Prostě každý si to užíval po svém.
Kolem jedenácté jsme se sešli ve třídě, kde jsme si slavnostně předali vánoční dárky. Pak už jsme měli zalehnout do pelechu, ale spánek stále nepřicházel. I přes marnou snahu třídní učitelky jsme usnuli až kolem třetí ráno. O to náročnější byl budíček před šestou, ale vstát jsme museli, abychom stihli připravit živý Betlém. Zbytek dne jsme nějak protrpěli s krvavě podlitýma očima, ale stálo to za to, věřte nám.
Třída 8.B