Vánoce dřív než v "obchoďáku"
Autor: Pavla Pazderová , zveřejněno: 25.10.2017
Je snadné říct: „Soustřeďte se!“ Když má ale soustředění na jedinou, byť oblíbenou a zábavnou činnost, trvat celý týden, je to nakonec docela fuška.
Ostrováček si to zkusil v týdnu od 16. října ve školní družině, která z finančních důvodů nahradila pobyt na „Bišíku“. Od pondělí do středy jsme se tam ráno scházeli na rozezpívání a zkoušky nového repertoáru. Vycházku nám nahradil pomalý přesun parkem do auly, kde zkoušky pokračovaly opakováním starších skladeb. Ve čtvrtek se začalo finišovat a dopoledne nestačilo. Ještě stále jsme měli elán, ale už se začala hlásit únava. Na odpolední zkoušce s pěveckým sborem gymnázia, se kterým chystáme společný koncert, jsme se už fakt těšili na večerní program do družiny. K večeři jsme měli vlastnoručně upečenou pizzu a dobroty z domova, a najednou jsme k velké radosti našich sbormistrů zcela ožili. Při večerních hrách bylo naše výskání slyšet až přes ulici. Skupinka nadšenců vytáhla hudební nástroje a jejich jamování bylo tak inspirující, že vyvrcholilo společným hraním žáků a učitelů. No řekněte, kdo to má? A pak měla být večerka.Teď, když jsme se rozdováděli? Tak jsme jen lehli do spacáků a povídali, a šveholili a řehtali se… a učitelé nás tiše napomínali, nabádali k zodpovědnosti, hudrovali… ale no tak, na chvíli jsme nakonec usnuli.
Ráno nás vzbudila paní uklízečka, která nás popoháněla s balením, protože trvala na tom, že uklidit se musí. Asi jo, jenže my jsme se báli další zkoušky. Naše hlásky se totiž odmítaly probudit. Naštěstí jsme měli „nadzpíváno“. A tak jsme jen uklízeli, besedovali o tom, jak by měla vypadat činnost našeho sboru, aby nás to všechny bavilo, a vyráběli si pravidla, o kterých si myslíme, že jsou důležitá, a která chceme dodržovat. A pak nás napadlo, že zajdeme zazpívat paní učitelce Nejedlé, která s námi nás vedla celé dlouhé roky a po které se nám stýská. Dokonce jsme s sebou táhli i hudební nástroje. Zpívali jsme, zpívali, z protějšího domu nám někdo tleskal, jen u paní učitelky Nejedlé nic. Nebyla doma. Tak jsme se jí aspoň vyfotili.
Po tomhle soustředění si myslím, že snad z nás bude nejen pěvecký sbor školy, ale také dobrá parta. Protože dobrá parta zpívá zase o stupeň lépe. Nevěříte? Přijďte si nás poslechnout do muzea, do Zvole, do školní auly, do Bastionu nebo do kostela. Termíny včas najdete na našem školním webu.
Za Ostrováček Pavla Pazderová