Zimní škola v přírodě pro žáky 1. stupně.
 

I v letošním roce jsme, jako již tradičně, vyrazili na zimní školu v přírodě spojenou s výukou lyžování.
 

Tentokrát měli možnost vyrazit zájemci z 3.A a 4.A, které jsme doplnili již prověřenými dětmi z jiných tříd, čímž jsme také výrazně snížili náklady na jednotlivce a získali další pomocníky pro menší a slabší kamarády. Přestože podmínky na začátku ledna nebyly ideální a vyhlídky na nový sníh nebyly nic moc,  posléze jsme po příjezdu na určené místo zjistili, že aspoň trocha toho sněhu na horách přeci jen je. Tím určeným místem byla chata Radost v Plasnici v Orlických horách. Po příjezdu nás přivítali velmi sympatičtí majitelé i ostatní (dva) zaměstnanci a my jsme se mohli nerušeně zabydlet ve skromné, ale prostorné chatě.
 

Po celý týden na nás ze všech míst dýchala rodinná atmosféra a žádné naše přání nebylo pro provozovatele problém splnit. I sněhu jsme si užili poměrně dost. Sice byl mokrý a těžký, ale na hrátky na sněhu, koulovačky a stavění bunkru postačující. Chvíle mimo výcvik na kopci jsme vyplňovali trochou učení, hraním různých her a jinou zábavou. Hned první den výcviku na lyžích nás příjemně překvapil menší areál Na Špičáku ležící cca 300 m od náměstí v Deštném. Všechny děti, včetně úplných začátečníků, hned napoprvé vyjely vlekem na kopec, čímž jsme se mohli v klidu pustit do výuky základů lyžování.
 

Vzhledem k tomu, že většina z dětí už nějaký ten kopeček na lyžích sjela, mohli jsme se o to více soustředit na úplné začátečníky. Neznamená to ovšem, že bychom si těch pokročilejších nevšímali. Vždy zastáváme zásadu, že zopakovat si základy nikdy nikomu neuškodilo. Po dvou dnech už nám byl kopeček Na Špičáku takříkajíc malý, a proto ti zkušenější vyrazili otestovat větší sjezdovky v nedalekém skiareálu. Poslední den nás probudilo opravdu „zimní“ počasí. Za okny sněžilo a foukal vítr. Přesto jsme na velké sjezdovky vyrazili už úplně všichni, tj.  i ti, kteří stáli na začátku týdne na dvou „prkýnkách“ poprvé. Navíc si vyzkoušeli i jízdu na pořádném kopci.

Navzdory sněžení, větru a počátečnímu strachu si nakonec všechny děti užily skutečnou lyžovačku a jen neradi jsme sedali do připraveného autobusu, který nás každý den vozil na sjezdovku. Na chatě už nás čekalo jen slavnostní ukončení v podobě pasování na lyžaře a závěrečná diskotéka pod taktovkou DJ kuchaře. Unavené, trochu smutné, ale přesto šťastné nás přivítala zasněžená Jaroměř a během pár minut se děti rozletěly jako hejno vrabců za svými rodiči.
 

Pevně věřím, že si všechny děti ten týden na horách užily, a bude-li příležitost a zájem, budeme i v budoucnu držet tradici seznámení s lyžováním i u dětí z prvního stupně.