Zimní pobyty Ostrováků
Autor: Pavla Pazderová, zveřejněno: 21.2.2022
Zatímco v denním tisku opakovaně čteme, jak děti během pandemie ztrácejí sociální návyky, na Ostrově se (pravda za cenu obrovského úsilí vedení i učitelů) daří tyto návyky posilovat. Svědčí o tom nebývalý zájem o školou pořádané zimní sportovní kurzy.
Prvním týdenním pobytem na horách byl lyžařský výcvikový kurz žáků osmého ročníku, který se uskutečnil v Rokytnici nad Jizerou. Zúčastnilo se ho bezmála padesát dětí a proběhl bez větších zdravotnických i organizačních zádrhelů. Týden v Krkonoších si užívali i žáci třetích a jedné ze čtvrtých tříd, kteří prožili týden na škole v přírodě v Horním Maršově.
Co ale těmto pobytům předcházelo? Za běžných okolností by učitel vybral místo s vhodnými podmínkami pro výcvik, objednal autobus, inkasoval patřičný finanční obnos od rodičů a zajistil zaplacení faktury, připravil týdenní program výcviku i volnočasových aktivit, sbalil lékárničku a spolu s kolegy se těšil na sice pracovní, ale přesto příjemný, zimní pobyt. Dnes kromě všech těchto činností musí řešit další úkoly, například testování všech účastníků, žáků i učitelů. Pravda, mohl by nechat běhat rodiče po testovacích stanicích a pak netrpělivě čekat, až mu odešlou potvrzení. Lepší je však zajistit mobilní zdravotnický testovací tým přímo do školy. A to v našem případě i o víkendu. Účastníci totiž potřebují nejen antigenní pondělní test, ale také dva PCR testy (ve čtvrtek a sobotu). Organizátor tedy napjatě do poslední chvíle čeká, jak testy dopadnou. Pak také neustále atakuje vedoucího rekreačního zařízení a mění počty „sportuchtivých“ teenagerů, které celý týden před odjezdem přibližně stokrát za den upozorňuje, že si nesmějí ve škole sundat respirátor, jinak nikam nejedou, protože jim v případě, že potkají covid pozitivního kamaráda, hrozí karanténa. Při každém zazvonění telefonu vzývá svatého Panteleona, aby se nejednalo o pracovníky hygieny.
A vůbec nejlepší je, když se zjistí, že pozitivně testován byl učitel. Manévry se sháněním náhrady nelze vylíčit. A manévry s předěláváním týdenního plánu suplování za chybějící učitele, který se mění ze dne na den, jsou třešinkou na dortu těchto všech útrap.
Napadá vás otázka: „Proč to vlastně dělají?“
Přece pro radost. Pro radost žáků i pro radost svou. Ten pocit z čerstvého horského vzduchu, ta zvuková kulisa smějících se dětí, ty večery, kdy vidíte, jak vašim svěřencům hoří vymrzlé tváře a svítí rozzářené oči, stojí za to!
Galerie obrázků
