Radost na radosti
Autor: Administrator, zveřejněno: 13.11.2007
Podle nového rámcového vzdělávacího programu byl letos nově zařazen pro žáky šestých tříd stmelovací školní výlet.Aby se žáci poznali ještě před tím, než spolu stráví většinu školního roku, jedou na výlet už v průběhu měsíce října.
Radost na „Radosti“
Koncem října a začátkem listopadu strávila VI. A čtyři nádherné dny na horské chatě Radost nedaleko obce Plasnice v Orlických horách. Dny byly krásné nejen díky počasí, jež se vydařilo, ale i díky legraci, dobré náladě a přátelské atmosféře. Kromě výletů do okolí byl pobyt zpestřen mnoha hrami a úkoly, které plnily jednotlivé skupiny. Ty se na začátku výletu dohodly na společném heslu a názvu skupiny.O vítězství se tedy ucházeli Nebezpeční štíři, Pohodáři, Cukroušci, Předškoláci a Bojovníci. Samozřejmě nechyběl ani zpěv a jiné hudební vyžití. Třída si též praktickyvyzkoušela poskytnutí první pomoci v různých situacích.
Pobyt a vzájemná spolupráce dětí prospěly ke stmelení kolektivu a k posílení vztahů ve třídě. Děti si z výletu odvezly nejenom diplomy a odměny, ale i spoustu pěkných zážitků a vzpomínek.
Výlet 6.B
6. B vyrazila do hor pod vedením třídní učitelky Petry Havelkové, která si s sebou na pomoc při krocení divé zvěře vzala paní učitelku Míšu Langovou. Paní učitelky děti rozdělily do čtyř skupin tak, aby členové ve skupině museli vzájemně spolupracovat.
Po celou dobu pobytu nás provázelo krásné počasí, které dovolovalo pěší výlety do okolní přírody. Ještě ten samý den jsme vyrazili procházkou lesem do zhruba čtyři kilometry vzdáleného Deštného. Museli jsme se však vydat po stopě Jettyho, který si přál, aby každá skupina během cesty plnila různé úkoly. I přes četné stížnosti typu: „Kdy už tam budem, já už nemůžu…“ jsme si prohlédli horské městečko a poté se stejnou cestou vrátili zpět. Každá skupina si měla během cesty určit nejen svého mluvčího, který byl zodpovědný za plnění úkolů, ale také si vymyslet svůj název, říkanku a znak. Zálesáci, Kameny, Kamzíci a Mazlíčci od této chvíle usilovali o společné vítězství v rozličných hrách a soutěžích.
Druhý den jsme se vydali opět poznávat přírodu, většina z nás se mohla pochlubit i několika úlovky hub, které byly takřka na každém kroku. Nikdo však nemohl překonat „rentgenové oči“ paní učitelky Langové. Té jsme tiše záviděli, protože právě ona našla nejvíc hub. Odpoledne nás provázela spousta her, které paní učitelky doma usilovně vymýšlely.
S velkým úspěchem u žáků se setkala hra Poznávání druhého, jejímž cílem bylo uhádnout jméno spolužáka pomocí odpovědí na různé záludné otázky. Oblékání jednoho člena skupiny do co nejvíce vrstev oblečení v intervalu pěti minut způsobilo doslova šílenství. Nejen že někteří jedinci měli na sobě čtvery tepláky a několikero triček, svetrů a bund, našli se však i osoby oblečené do několika párů ponožek, kteří se mohli jen s námahou pohybovat.
Mnozí z nás po večeři ještě „nacpali“ na táboráku buřtem, to asi proto, abychom se s plnými žaludky nebáli toho, co mělo následovat. Nebudu prozrazovat, kdo se bál nejvíc, ale všichni stezku odvahy absolvovali bez větší újmy na duševním zdraví.
Ve čtvrtek ráno nás autobus odvezl do Nového Města nad Metují. Tady jsme navštívili místní přírodovědné muzeum, prohlédli si nádvoří zámku a náměstí a dostali volno. Poté následovala cesta do Dobrušky, kde jsme si opět prohlédli náměstí a mohli si i zakoupit různé suvenýry pro rodiče. Čtvrteční odpoledne a večer jsme pokračovali v soutěžích a hrách. Nejvíce se žáci zapotili při soutěži v pojídání čokolády. Na závěr večera byla připravena všemi dlouho očekávaná diskotéka.
Páteční dopoledne jsme věnovali závěrečnému úklidu pokojů a balení zavazadel a v neposlední řadě také vyhlášením vítězné skupiny. Za absolutní vítěze v soutěžích a hrách jsme vyhlásili 3. skupinu , která si přezdívala Kamzíci. Odměny se dočkal i náš nejlepší diskotékový tanečník Jirka Urban, kterého jsme obdarovali ponožkami s beruškou, protože právě on se projevil jako skrytý talent a na parketě se nejvíce „odvázal“.