Zimní škola v přírodě
Autor: Administrator, zveřejněno: 2.4.2008
V letošním školním roce jsme s dětmi ze 3.A vyrazili na školu v přírodě v zimě. Týden od 2. do 9. února strávený na chatě Start v Jedlové nedaleko Deštné v Orlických horách. Z celkového počtu 27 se nakonec zúčastnilo 23 dětí, z nichž přibližně polovina stála na lyžích poprvé v životě. Jako druhý dospělý doprovod jel s námi velmi oblíbený pan učitel
Našim cílem bylo, je a bude umožnit i dětem z I. stupně naučit se základům lyžování (a později i snowboardingu) v co nejútlejším věku. Po několika takovýchto „zimních“ školách v přírodě s dětmi z I. stupně a klasických lyžařských výcvicích sedmáků jsme se jen víc utvrdili v názoru, že pro mladší školní děti je daleko snazší a společensky únosnější překonat strach z jízdy a z učení se něčemu novému. Vždyť spousta sedmáků se neúčastní lyžařského výcviku jen proto, aby se před spolužáky „neztrapnili“, a tím se připravují nejen o možnost objevit třeba nový sport, který by je mohl bavit, ale i o nevšední zážitky spojené s týdnem stráveným se svými vrstevníky na horách. A bez rodičů. A bez školy.
Týdenní pobyt jsme již dlouho dopředu objednali na měsíc únor. Domnívali jsme se, v únoru přece musí být sníh všude.
A byl.
Ale bylo ho zoufale málo. Stejně tak jako vloni, tak i letos nám paní Zima moc nepřála.
Přesto, že několik dní před plánovaným odjezdem to se sněhem vypadalo špatně, rozhodli jsme se, že pojedeme. A dobře jsme udělali. Přímo před chatou, ve které jsme bydleli, je velmi příjemná sjezdovka a vedle ní ideální cvičná louka. Oboje jako stvořené pro výuku lyžování. Cvičnou louku jsme bohužel využili jen první den výcviku a i tak jsme krtkům brousili o hlavy. Provozovatelé vleku ovšem v předešlých dnech velmi intenzivně „zasněžovali“ hlavní svah, a tak i přes poměrně vysoké teploty byl použitelný. A ještě navíc každý večer šikovný pan rolbař vždy objevil nějaké zákoutí, odkud mohl odebrat nějaký ten sníh a opravit již tak velmi pošramocenou sjezdovku.
První dva dny se začátečníci dost „našlapali“, ale hned jakmile zvládli bezpečně zatočit a zastavit připojili se k ostatním, kteří se „vozili“ na vleku. Někdy bylo ovšem těžší vyjet nahoru. Ještě štěstí, že vzhledem k počasí, jsme na sjezdovce byli v podstatě sami, a tak se nikdo nezlobil, že zdržujeme, když třeba někteří museli na vlek nastupovat i víckrát, než jen dvakrát za sebou.
I počasí v průběhu týdne nám docela přálo. Pršelo jen jednou, ale to se nám zrovna docela hodilo a my jsme ten den bez lyžování využili na nějakou tu výuku českého jazyka a matematiky, na vycházku do lyžařského střediska v Deštném a okolí.
Přes nepříliš ideální lyžařské podmínky se nakonec úplně všichni naučili bezpečně ovládat svá prkýnka při jízdě s kopce i do kopce. A poslední den nás velmi mrzelo, že nemůžeme zůstat a ještě pár dní lyžovat.
Nezbývá, než všechny děti velmi pochválit za statečnost a za snahu a doufat, že příští rok budeme mít možnost opět vyrazit v zimě na hory a zlepšit své dovednosti.
Galerie obrázků
