3.B na horách – zimní škola v přírodě
Autor: Mgr. Jan Jandík, zveřejněno: 4.3.2016, článek se týká tříd(y): 3.B
Letošní školu v přírodě jsme se s dětmi rozhodli trávit v zimě na horách. A na lyžích. Nebo na sáňkách a pekáčích. Málem nám to nevyšlo. Ještě v úterý 16.2. jsem byl rozhodnutý školu v přírodě přesunout na nějaký jarní termín. Vždyť na horách je hezky i bez sněhu. Kolega Morávek mě ovšem jednou větou přesvědčil. Prý to přeci vždycky nějak dopadlo. A měl pravdu.
Nakonec jsme v sobotu vyrazili s 30 dětmi (pár dětí jsme doplnili z jiných tříd), dvěma staršími pomocníky a slečnou Lucií Jirsákovou, která je nejen instruktorkou lyžování, ale zároveň i zkušenou zdravotnicí. A kam že jsme to vyrazili? Do Horní Malé Úpy na boudu Grizzly. Vloni jsme tam byli na lyžařském výcviku s osmáky a moc se nám tam líbilo. Mají tam u chalupy dva vlastní vleky, sjezdovky ideální na učení a velice vstřícný pan majitel. Jediný problém je, že nemají umělé zasněžování.
Ještě v sobotu odpoledne jsme hned vyrazili na zbytky sněhu na stráni. Pro některé děti to bylo první setkání s lyžováním. V neděli jsme také vyrazili odpoledne na lyže. Byla to ale velká bída. Celé odpoledne pršelo. Všichni jsme byli mokří a zmizely i poslední zbytky sněhu. Domluvili jsme se, že příští dny vyrazíme do blízkého skiareálu na umělý sníh. V pondělí bylo velice nevlídné počasí. Uspořádali jsem si celoodpolední turnaj dvojic ve stolním fotbálku.
V úterý po obědě nás dva skibusy odvezli na sjezdovku u Kostela. Nebylo tam moc lidí, ale kvalita sněhu nic moc. Alespoň jsme neseděli na chatě. Celé úterý sněžilo a my doufali, že poslední dva dny zůstaneme na naší stráni. A povedlo se. Do středy napadlo dostatek sněhu, aby zakryl sjezdovku. Pan majitel terén ještě raději upravil skútrem. A my mohli jezdit. Sněhu sice nebylo nijak mnoho, ale nám to stačilo. A ještě navíc vylezlo sluníčko.
Ve čtvrtek i v pátek jsme plně využili kapacitu malé sjezdovky. Začátečníci během jednoho odpoledne zvládli základy jízdy dolů i nahoru. Odpoledne kolem páté hodiny se nám ani nechtělo do chalupy. Užili si i naše Horalky (holky, co byly jen na pekáči a na saních). Někdy byly slyšet z kopečka vedle chaty opravdu strašidelné výkřiky. Ale vše dobře dopadlo. Klárka dokonce ke konci týdne našla v závěji čepici, kterou tam Sofinka ztratila v den příjezdu. Čepice rozmrzala až do pátku.
V průběhu týdne došlo i na učení. V malé jídelně to byla většinou skupinová práce. Ostatní volné chvíle vyplnili různé hry a soutěže. Po večeři zbyl někdy čas i na pohádku a dvakrát i na diskotéku. Večerku jsme vyhlašovali hrou ukolébavky na pokojích. Pobyt jsme poslední večer zakončili pasováním účastníků na lyžaře pod širým nebem plným hvězd.
Myslím, že se nám ten týden celkem pěkně vydařil. Nikdo se nezranil, nikdo neonemocněl a hlavní účel, naučit se lyžovat, splnil.
Jan Jandík, třídní učitel 3.B
Galerie obrázků
