Psaní čtenářských deníků v devátých třídách
Autor: Administrator, zveřejněno: 16.11.2009
Žáci devátých ročníků už třetím rokem čtou knihy a vypracovávají čtenářské deníky.
Když jsem po vysoké škole nastoupila na naši školu, dala jsem si jako kantorka češtiny pár předsevzetí. Je obecně známo, že dnešní generace dětí nemá takový zájem o četbu jako generace předchozí. Na toto téma se vedlo hodně učených diskusí, a tak jsem o něm přemýšlela i já.
Snem každého češtináře je, aby žáci perfektně uměli pravopis a přečetli co nejvíce knih. Protože se však jedná o pouhý sen, snažila jsem se vymyslet, jak se k takovému ideálnímu stavu alespoň přiblížit. Ke konci prvního pololetí tehdy sedmých tříd jsem navštívila místní městskou knihovnu a radila se s paní knihovnicí Malou, které knížky by se žákům mohly líbit. Seznam jsem doplnila o knihy, které znám osobně, a vznikl tak jakýsi nabídkový seznam beletrie.
Žáci tak mohou číst libovolnou knihu, z které musí udělat zápis dle nastavených pravidel. Nesmí chybět název knihy, autor, nakladatelství, rok vydání, stručný obsah, charakteristika postav, ukázka a samozřejmě i vlastní hodnocení. Nějaký čas trvalo, než se všichni žáci naučili udělat dobrý zápis z četby. Vím, že mnohé z nich čtení, ani zápisy nebaví, ale přesto je umí. A to je cíl, kterého jsem chtěla dosáhnout.
Abych se vrátila na začátek mého uvažovaní, proč děti nečtou. Myslím si, že dnešní svět nabízí mnoho možností, jak strávit volný čas: internet, počítačové hry, kina, filmy,…,a tak je jednodušší nečíst. Děti také navštěvují více kroužků, musí se učit do školy a na čtení jim nezbývá moc času. Přesto si myslím, že většina z nich jednou pochopí, že knihu a její svět nenahradí žádný film, ani internet. Je v ní moudrost, zkušenost, prostor pro fantazii a hlavně místo, kam se lze na chvíli vymanit z našeho uspěchaného a chaotického světa.